Zlatý fond > Diela > Moravské národní pohádky a pověsti z okolí Rožnovského


E-mail (povinné):

Beneš Metod Kulda:
Moravské národní pohádky a pověsti z okolí Rožnovského

Dielo digitalizoval(i) Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Eva Lužáková, Dušan Kroliak, Andrea Jánošíková, Zuzana Berešíková, Katarína Kasanická, Kristína Woods.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (rtf, html)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 21 čitateľov


 

Zámčisko

Zámčisko jest kopec asi půl hodiny od Rožnova vzdálený, na kterém se rozvaliny někdejšího hradu nalézají. Kopec ten padá snadno každému do očí, a hosté do Rožnova pro zdraví příchozí rádi vycházejí na Zámčisko, aby tam odtud za stolem na lavicích na zbořenisku stromovím porostlém a prorostlém užili pěkného pohledu do krajiny a kyšky t. j. dobré zbrzděné čili kyselé smetany z dvoru panského, v němžto, komu libo, může opakovati celou řeckou mythologii z latinských škol mu z paměti vyšlou; neboť hovězí dobytek ve dvoře tom zhrdnul (alespoň r. 1853) krásnými národními jmény krav a přijal jména mythologických bůžkův a bohyň řeckých. Divně zněla cizá jména ta z úst přívětivé, výmluvné a čisto oděné Valašky, která nám výbornou smetanou sloužila na měkkém trávníku za dvorem, jenž slove v ústech lidu Hradiskem, snad proto, že na kopci tom před časy hrad stával. Do Hradiska vede dělaná cesta, vysázená po obou stranách stromovím ovocným, což o dobrém hospodářství svědčí vedle pěkného dobytkařství a včelařství.

Když jsme se vraceli se Zámčiska a s Hradiska do Rožnova, rozmlouvali jsme o milém obyčeji v kraji tom více než kde jinde panujícím, že každá kráva má jméno své, kterým se volá. Jsouť to jména výrazná a významná z povahy nebo z barvy dobytčete vzatá, kteráž ovšem milejší jsou lidu tamějšimu slovanskému (a mně také) nad jména řecká, z dávné minulosti a z cizích zemí přenešená. Abych poukázal u příležitosti na bohatost jmen národních, jimiž kravaři a kravařky stádce své zakřikují, napomínají a kárají, když se pořádku spouštějí, uvedu některá z nich. Růžena, má jako by růže bílé a červené po sobě. — Paluša, jest červenavá. — Lýsena, kráva červená, mající bílou mezi rohami lýsu. — Sýkora, jest bystrá jako sýkorka. — Veselena, má bílé nohy, bílé rohy a bílý ocas (snad že vesele vypadá?) — Babuša, má hubu a celou hlavu bílou, jako by zababušena byla; babušanka jest šatka, kterou se hlava ženská v okolí Rožnovském shůry dolů pod bradou zavazuje; hlava tak zavázaná jest hlava zababušená, a od této podoby také Babuša kráva. — Šefrana, jest kráva velice tmavočervená (jako šafrán). — Malena, celá červená jako maliny. — Plavuša, ani bílá ani černá — plavá. — Strojana, má pěkné bílé rohy jako do věnce, vůbec krásná kráva. — Černula, černá jako aksamit. — Bujana, jest kráva silná s lalokem pod krkem — bujná? — Březula, kráva červená s bílým hřbetem. — Holuběna, kráva zcela sivá jako polské krávy, co se k nám ženou. — Kropěna, jest kráva buď červená, buď černá, kteráž má po sobě drobné, bílé kropky. — Vevera, jest černá nebo tmavá, pod břichem bílá; snadli podobná černavé veverce? — Jahoda, sama červená, co nemá nikde nic bílého. — Tyrolka, pocházíli z plemene tyrolského. — Švancarka = Švýcarka. — Šmuraňa, ma sivé pásy po sobě jako tygr. — Brnoša, polo červená, polo černá. — Chovana snadli milá, čili doma odchovaná? — Sivula, sivá jako zajíc, popelavá. — Šprýma, nepochybně odtud, že ráda šprýmuje, žertuje. — Květula, máli květy různo barevné po sobě. — Věncula, má rohy jako do věnce. — Daňhela, snad od podoby s daňkem, s rohy přímými ale pleskatými. — Maloša, kráva malá. — Kavula, neli po barvě podobné s kavkou? — Jelena, kráva rychlá, čerstvá jako jelen. — Dvoruša, jest rozšafná, co si pěkně chodí; srovnej dvorný. — Hodula, snad kráva mlsná, která ráda hoduje? — Ďatěla, že prý jako pták ďatel; známe datla šedivého čili datlíčka (certhia muraria, Mauerspecht), datlíčka malého jako myš (das Baumkletterlein, der Rinderkleber) a několik jiných ptáků z rodu toho. — Pecula, nevím, zdali od pecky, (říká se: „Je zdravý jako pecka“), aneb snad že jest líná jako peciválka? — Křížana, kráva černá s křížem na hřbetě. — Libuša, kráva pěkná, která se každému líbí. — Kratoša, kráva tlustá, krátká. — Bystrula, jistě od veliké bystrosti. — Stračena, jest strakatá. — Laňka, obratná jako laň. — Čadola, jako by očadlá. — Čmelena, v barvě podobná čmelu. — Mája, zdali v měsíci máji na svět přišlá? — Březaja, po měsíci březnu? — Ryběna, kráva prudká jako ryba. — Hvězdula, má jako by hvězdu na hlavě. — Sobota, po dni, kdy přišla na svět. — Bleduša, od barvy bledé a t. d.

Vysvětlivky udané jsou z úst samého lidu. Oddálil jsem se velice od Zámčiska, kde mne téměř sami Řekové a Řekyně uprostřed moravských Valachů překvapili. Nyní však již následuj pověst o Zámčisku.

Zámek na Zámčisku vybudován jest roku 1348 za tehdejšího hraběte pana Jana z Kravařů. Vrchnost obývala v hradě tom až do roku 1532, do kteréhož času za dědičného pána Jaroslava Schellenberga pověst následovná se klade.




Beneš Metod Kulda

— moravský buditeľ, vlastenecký kňaz, spisovateľ a zberateľ ľudových piesní a rozprávok Viac o autorovi.



Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.



Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2018 Petit Press, a.s.