Zlatý fond > Diela > Moravské národní pohádky a pověsti z okolí Rožnovského


E-mail (povinné):

Beneš Metod Kulda:
Moravské národní pohádky a pověsti z okolí Rožnovského

Dielo digitalizoval(i) Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Eva Lužáková, Dušan Kroliak, Andrea Jánošíková, Zuzana Berešíková, Katarína Kasanická, Kristína Woods.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (rtf, html)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 21 čitateľov


 

42. Kukačka

[137]

Jeden otec měl tři syny, a povídal nejstaršímu, aby šel někam na službu, že jich doma nemá jak živiť.

Nejstarší se sebral a šel. Přišel k jednomu sedlákovi a ptal ho o službu, aby ho vzal. Sedlák povídal, že vezme, ale že se u něho rozhněvať nesmí; kdyby se rozhněval, že by mu uřezal nos; a když se hospodář na něho dožere, on zas aby jemu uřezal nos. Jak bude kukačka kukať, že jim dojde rok. Zůstal u něho na službě, a hospodář ho poslal mlátit na mlatevnu.[138] Pacholek mlátil s druhými mlatci. Přišlo k snídání; druhé mlatce volali k snídani, ale on aby ostal tam dáť pozor. Snídaní nedostal; oběda zas nedostal; večeře zas nedostal. Ráno ho poslali zas do stodoly. Jak přišlo k snídaní, on se již rozhněval, že nedostal snídaní; sedlák vzal nůž, nos mu odřezal a poslal ho pryč ze služby. On přišel zas zpátky domů, ale nosa nepřinesl.

Otec povídá: „Když sis tak pěkně vysloužil, žes nosa nepřinesl, tož půjde zas ten mladší na službu, a ty zůstaneš doma!“

Mladší se sebral a šel. Zas přišel k tomu sedlákovi, co byl ten starší. Zase takou domluvu sobě udělali jak s prvým. Sedlák pacholka poslal do stodoly. Mlátil den, jísť nedostal; na druhý den zase žádné snídaní. Rozhněval se zas, a zas pozbyl nos jak ten prvý, a potom ho sedlák poslal ze služby.

Když přišel domů, hlásil se ten nejmladší, že půjde na službu. Ten byl hloupý, a dělali z něho smích. On přece povídá, aby mu pověděli, kde to je, že on ho půjde zkusit. Ti mu pověděli a smáli se mu, že zas tak vypadne jak oni.

Šel a přijda k sedlákovi, ptal se ho, vezmeli jej na službu. Sedlák mu povídá, aby ostal na té službě. Zase si dělali domluvu, že se nesmí rozhněvať ani hospodář na pacholka ani pacholek na hospodáře; kdo se rozhněvá, že ztratí nos. Pacholek mu povídá: „No, tož může tak býti!“ a hned se ptal, co prý bude dělať. — Hospodář odpovídá: „Půjdeš na mlatevnu mlátit.“

Jak přišlo k snídaní, druhé volali, jeho nevolali. Mlatci odešli k snídaní, ten nabral do měchu zboží,[139] šel ho prodat a snídaní dobré si koupil.

Hospodář se ho ptá po snídaní: „Jsili ty zlý a rozhněvalli ses?“ — Pacholek odpovídá: „Oh, co bych pro jedno jídlo byl zlý, to mi nedělá nic!“

O polednách zase ho nevolali k obědu. Ten nabral do dvou měchů zboží a zas ho dones prodat do hospody, neboť si myslil, že poobědvať musí lepši jak posnídať, že tedy toho zboží musí být víc.

Hospodář se ho po obědě zase ptal, jestli se rozhněval. On mu povídá: „Co bych se rozhněval, šak já jsem poobědval lepší jak vy!“

Večer zas ho nevolali k večeři, nechali ho tam hlídať. Ten nabral jen do jednoho měcha zboží, prodal a večeři si koupil.

Hospodář se již dověděl, že pacholek prodává zboží, a povídal ženě: „Ženo, to je jakýsi taškář, již mu jísť musíme dát, on by nám to zboží všecko prodal.“

Pacholek se ptal včil hospodáře, jestli se rozhněval pro to. — On povídal: „Což pak o špetu[140] zboží, proč bych se rozhněval?“

Na druhý den již mu dali jísť. — Jak vymlátili, povídal hospodář pacholkovi: „Pacholku, budeš voziť hnůj!“ Pacholek se ptal, kam. — Hospodář mu řekl: „Šak psík s tebou půjde, a ukáže ti; kde si lehne, tam budeš skopovať.“[141]

Pacholek vezl ten hnůj, a psík šel s ním. Psík přišel k pádolu,[142] tam si lehl, proto že bylo horko, a nemohl doběhnouť až na pole. Pacholek skopoval do toho pádolu. Jak skopil, jel nazpátek zas nakládat a tam vyvezl a do pádolu skopoval čtyrycetkrát. Hospodář jde se podívat na pole, vidí tolký hnůj ve zmole na cestě, a na roli nic. Šel domů a ptal se pacholka, že kde ten hnůj skopoval, že mu tolkou škodu udělal a na roli že nedovezl nic. — Pacholek povídá: „Kde mi psík ukázal a kde si lehl, tam jsem skopoval, jak jste mi kázal. Ale povězte mi, hospodáři, jsteli pro to rozhněvaný.“ — Hospodář odpovídá: „Což pak pro ten hnůj bych byl rozhněván!“

Přišla neděle. Hospodář a hospodyně strojili se do kostela a kázali pacholkovi: „Než přijdeme, navaříš nám oběd, postavíš maso a dáš zemáků pod polévku a petružele do toho.“ Když odešli, pacholek vařil oběd. Měli maličkého psa, a tomu bylo Petružel; on ho vzal, zabil a dal ho do toho masa vařiť. Když přišli domů, nesla hospodyň psíkovi žrát, ale když přišla k boudce, nebylo ho tam; i ptala se, kde se děl Petružel pes. Pacholek pravil, že mu ho kázali dát do masa. Ona mu řekla, že mu kázala dáť do masa petružele ze zahrady, ale ne Petružela psíka, to pěkné a dobré hovádko. Pacholek se ptal hospodáře, jestli je zlý? — Hospodář odpověděl: „Oh, proč bych byl zlý pro takého psíka?“

Jindy zase byl zhozený svátek.[143] Hospodář šel s hospodyní do kostela a povídal pacholkovi: „Jak bude po mši svaté, jestli budou kde co dělať, tož ty dělej též!“

Druhému sedlákovi, sousedovi, přišli tesaři pobíjeť střechu a shazovali staré šindely dolů. Pacholek když to viděl, vzal řebřík, vylezl na střechu a shazoval též šindely s hospodářovy střechy, a ta byla nedávno nově pobita. Když přišel hospodář z kostela, byla celá střecha strhána. — Hospodář pravil: „Co mi děláš za škodu?“ — Pacholek odpovídá: „Řekl jste mi, jestli budou kde co dělať, abych dělal též; u souseda shazovali šindel, já též, jak jste mi kázal. Ale povězte mi, jsteli zlý, hospodáři?“ — Hospodář: „Oh, nejsem, co pak bych byl pro to zlý, to ještě nejsou všecky peníze!“

Večer se radili s ženou, jakou by mu dali práci, co by utekl; a povídali si, že je to jakýsi taškář a že jim mnoho škody nadělá, než ten rok dojde. Uradili se, a hospodář šel a řekl pacholkovi: „Máme bahnivý dvůr velice; budeš dělat mostek přes ten dvůr, ale tak, co by byl vždycky jeden schodek tvrdý a druhý měkký!“ — Hospodář si pomyslil: „Šak ty mi toho nevystavíš!“ Ale pacholek povídá: „Může být; mně jest jedno, co dělám, šak já ho do rána přece udělám!“

Hospodář šel spát, a pacholek si rozmýšlel, z čeho ten mostek bude dělať. Hospodář měl sto ovec v ovčírné — pacholek si povídá: „Dobré ony budou na ty schodky!“ Hned pozabíjel všecky ovce, nohy jim odrúbal i hlavy; jednu dal vždycky zhůru hřbetem na jeden schodek a druhou dal na druhý schodek zhůru břichem a povídal si: „To bude právě tak dobře, jeden bude tvrdý schodek a druhý měkký, tak mu uhovím.“ Jak všecky ovce vydal a již měl hotový mostek, šel spát; ale nohy a hlavy zakopal do hnoje, aby jich neviděli, a ty schodky zamazal pěkně hlínou, aby jich nebylo znáť, z čeho jsou dělány. Ráno se ho ptal hospodář, jeli již mostek hotový. — Pacholek povídá: „Již jsem se i přespal, již je dávno všecko hotovo; pojďte se podívat, jestli jsem vám uhověl.“ — Hospodář šel i s hospodyní zkoušet, jaké to bude. Jak na ten mostek vešli, byl dokonale jeden schodek tvrdý a druhý měkký; ale co to bylo, nevěděli. Pacholek se ptal hospodáře, uhovělli mu. Hospodář povídá: „Dobře je to, jsi za to hoden chvály!“

Potom přišel pastýř pouštět ovce na pastvu. Ovce nebylo ani jedné. Hospodář dělá křik, kde se ovce děly? — Pacholek povídá: „Šak je máte na dvoře na mostku všecky; jedna je zhůra hřbetem, a to je tvrdý schodek; druhá je zhůru břichem, a to je měkký schodek; z jiného to nebylo možná.“ — Hospodář pravil: „Pro Boha, žes tolkou škodu nám udělal, co myslíš?“ — Pacholek se ale ptal: „Hospodáři, jsteli zlý?“ — Hospodář odpověděl: „Oh, co bych pro to byl zlý, šak ovce budou zas!“

Večer se radili se ženou, jak by ho z domu vypravili, co by již mohl jíť pryč? Žena povídá: „Já vylezu skoro ráno na hrušku a zakukám, a ty mu řekni, že již rok je, a zaplať mu, nechť již jde.“

Ráno tak udělala, vstala, vylezla na hrušku a začala kukať. Hospodář zavolal pacholka a pravil: „Pacholku, pojď, již kukačka kuká, již je rok; já ti vyplatím, a můžeš odejíť.“ Ale pacholek povídá: „Hospodáři, já se půjdu na tu kukačku podívat, jak živ jsem jí ještě neviděl!“ — Běžel před dům, zatřásl hruškou, hospodyně spadla dolů a zlomila si nohu. Jak zakřikla, hospodář se letěl podívat, ale již viděl ženu na zemi ležeť a že má nohu zlomenou křičeť. Hospodář zanesl ženu do jizby a začal plakať, že mu tolkou škodu udělal a ještě že mu ženu ožebračil. Pacholek povídá: „Hospodáři, jsteli zlý?“ — Hospodář se dal do křiku: „Kdo by na tě nebyl zlý, tolkou škodu jsi mi nadělal!“ — Pacholek vzal nůž, hospodářovi nos odřezal a povídal: „Včil i mých bratrů dva nosy dejte sem!“ — Dal mu je, peníze mu za službu vyplatil, a pacholek odešel domů, nosy bratrům přinesl a povídal: „Vy jste moudří, a já jsem hloupý; tuť máte své nosy i nos sedlákův.“ Sedlák měl ženu chromou a nosa neměl žádného, a bylo po všem.



[137] Kukačka = zezulka.

[138] Mlatevna = mlat ve stodole, humno.

[139] Zboží rozuměj v mluvě moravských Valachů obilí.

[140] Špeta = špetka = trocha = troška.

[141] Skopovati, skopiti, skopením nahromaditi (Jungmann).

[142] Pádol t. j. jamka uvezená (vybraná) od vody.

[143] Zhozený svátek jmenuje se v lidu svátek prv zasvěcený, ale později vyzdvižený. Na takový den nábožný lid přece samovolně nekonává žádné služebné práce, a světí ho.




Beneš Metod Kulda

— moravský buditeľ, vlastenecký kňaz, spisovateľ a zberateľ ľudových piesní a rozprávok Viac o autorovi.



Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.



Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2018 Petit Press, a.s.