ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Kupec lakomý, naloživ na svého koně zboží, jel s ním do blízkého města. Cestou bylo mu jeti přes most, u něhož se několik haléřů mýtného za koně vybíralo.

„To je příliš velké mýto,“ uvažoval lakomec, „vyhnu se mu a přebrodím s koněm řeku, která zde není tak příliš hluboká.“

Vzal tedy koně za uzdu a vedl jej k řece, aby s ním se tam přebrodil. Ale zmýlil si brod a upadnuv i s koněm do velké hlubiny, počal se topiti.

„Sedni si honem na mne, rychle, sice utoneš,“ volal naň úzkostlivě kůň.

„Pomačkal a zničil bych drahé své zboží,“ odpověděl lakomec a snažil se nebezpečí přemoci.

„Tedy se mne chyť a drž se za uzdu, abys vyploval,“ radil znovu opatrný kůň.

Lakomec uposlechnuv rady, chopil se koně za uzdu a ploval s ním ke druhému břehu. V tom však povolil pojednou řemen, jímž zboží ke hřbetu koňovu bylo přivázáno, a všecko zboží spadlo do řeky.

„Mé zboží, mé drahé zboží, jaká to veliká škoda!“ zvolal lakomec a pustiv uzdu z ruky, hnal se po svém zboží, aby je zachránil.

Pojednou však přihnala se větší vlna, a lakomec zmizel v hlubinách řeky. V okamžiku nebylo po něm ani stopy. Utonul. Ale kůň dostal se šťastně na břeh, a lidé, kteří rychle ku pomoci přiběhli, zboží lakomcovo zachránili.