ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

V mělčině řeky proháněly se na výsluní vesele malé, nezkušené ještě rybičky, tloušti, línkové, běličky a kapříci. Některým se však na mělčině již nelíbilo a pustily se do hloubky.

V tom však připloval k nim starý, zkušený kapr a všecek udychtěn a ustrašen volal z daleka: „Prchněte, utecte honem, velká, hladová štika sem se žene a podáví vás několik najednou! Jen honem, honem pryč!“

„Nevěřte, nevěřte,“ zvolal jeden z větších kapříků, „to jen ten starý kapr nahání nám tak strachu, abychom se tam nepodívaly. Nepřeje nám radost, které sám stále požívá. Jen se nebojte a pojďte, uvidíte, že se nám nic nestane!“

Ale ostatní rybky nesouhlasily s nerozumným a vzdorovitým tímto rádcem, nýbrž uposlechly starého, zkušeného kapra a vrátily se neprodleně zase na mělčinu, kde se opět vesele proháněly, pohrávaly si a skotačily. A ledva se vrátily, už připlavala do hlubiny velká, hladová štika a polkla rázem neposlušného kapříka.