ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Zpozorovav zahradník na podzim, že mu plži v jeho zahradě velkých škod působí, nalámal s večerem se zelí chřástu a lupenů, a přikryl jimi tu a tam záhony. Vědělť zkušený hospodář dobře, že plži za chladné noci pod ně se slezou, a že je ráno bude moci zničiti.

Sotva byl, na ně políčiv, odešel, pravili plži: „Ó, jak opatrný a hodný je ten náš hospodář. Víť on dobře, že bude dnes asi hodně chladná noc a proto se o nás tak laskavě stará, abychom nenastydli a nezahynuli. Ani nevíme, jak bychom mu za tuto jeho pozornost měli býti vděčni. Zalezme tedy honem pod pokryvky a použijme dobroty jeho.“

A slezli se všichni, kde který byl, pod ty pokrývky, jež na ně zahradník byl políčil, a velmi si pod nimi libovali. Sotva však počalo se rozednívati, již tu byl zahradník a vida, co plžů pod lupeny a chřástem se uvelebilo, měl velkou z toho radost, že škůdců těch rázem se zbaví. Sebrav je do konve, kachnám, na dvoře čekajícím, na potravu je vysypal. Nyní teprve poznali plži nástrahu hospodářovu.

„Ach, my pošetilí,“ trpce naříkali, „proč jen jsme byli tak lehkověrní a lehkovážní! Krátkou radost svoji smrtí musíme zaplatiti!“