ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Není den nového roku původně ničím jiným, než ochtabem či osmým dnem vánoc, pročež ho Srbi a Chorvati mali božíć čí božiť jmenují. Němci jmenují ho den achten tag, z čehož si však „Akten-tag“ udělali. Církev chovala den nového roku juž proto dlouhý čas v nenávisti, že byl středem oněch 12 nocí běsných (rauchnächte); teprv Řehoř XIII. ustanovil jej r. 1582 za den nového roku, ač se sám v bulách svých neřídil vždy podle něho, počítaje někdy s národem nový rok od 25. března.

Nebývalo vůbec starým ve zvyku datovati jako nyní počtem dní v měsíci; datovalo se podlé svátků jistých svatých a světic, k. př. v pondělí po sv. Havlu, což snad podobně i v pohanstvě obyčejem bylo. Nynější obyčej datovati uveden je do Čech skoro teprva po bitvě na bílé hoře r. 1620. Římané sami počali teprva r. 153 před Kristem nový rok calendis Januarii, dříve byl Martius mensis primus, ač v pravěku jednou prý juž počínali Januariem. Naráží to na dějinstvo názorů i hvězdářských i báječných.

Na nový rok vykonávali staří mnoho obřadů, co hleděly jindy hlavně k vánocem. Byl jim ten den prostředný jako símě nastávajícího léta. Říkáme i my ještě nyní: na nový rok o slepičí krok, na 3 krále o skok dále, na hromnice o hodinu více. Rusové ale dí, že na Vasiljev večer t. j. na Silvester den přibývá na kuričej šag (kuří krok). Kury či slepice jsou jaksi báječné, v pověstech Slovanských točí se k. př. ráj v podobě zámku na kuří noze. Není to tedy snad nahodilé, že měříme postup světla na nový rok kuřím krokem, i rostlinka jarná primula veris jmenuje se kuří stopa.

Věří, že to přináší štěstí, vstoupí-li na nový rok do stavení z rána dítě, panna neb nevěstka, jest-li že jen je mladá; bába přináší neštěstí — jest-li že na nový rok zasvítí jen tolik slunce, co by se bičem mrsklo, bude i srpen, osmý to měsíc, jasen a žně v něm pohodlny. Byliť všickni dnové vánoční sudní, heselní dnové (los-tage). Němci pak dí, že vítr v noci na nový rok znakem je buď moru, buď že někdo z příbuzných brzo umře. Shledali jsme juž, že vítr vánočný co smrtonosný i Slovanům byl znám. Dáváme na nový rok též darů a přejeme štěstí jako původně o vánocích. Jak na sv. Štěpána lid haličský kněze v církvi ovsem obsypává, tak pohazují na Ukraině na nový rok chlapci a dospělí svého hospodáře obilím a to časně ráno, ba pohazují ho i ptáky. Krčmář ale pohazuje komín, než se v něm oheň rozžal, penízkami, což na oběť ohni původně naráží. U nás házejí někdy též peníze do ohně, a praví, že kdo má peněz ten den, hojnost jich bude míti celý rok. Staří Čechové rádi tomu byli, když nový rok připadal na neděli; prorokovali z toho úrodnou žeň. Pořekadla česká: dobrý si čertu v dar dáti nového léta — nebo — štědrého večera ukazují i na svazek nového léta s vánocemi i na obětování slavné na svatvečer v pohanstvě. K těm obřadům patřilo i pověstné a nám už známé přestrojování se v podoby zvířat, hlavně pak v jelení podoby, pročež církev ústavně zakazovala svátek červus či cervula t. jelínka. Byly tyto běsivé škrabošky jako znak zimných ještě mocností, jež naposled zuřily a běsily, poněvadž nové časy, světlejší juž nastávaly či jak říkávali staří, že nebe se juž otvíralo. Otvíralo se skutečně starým čtyřikráte za rok nebe a to o vánocích, na jaře, o sv. Janě a o sv. Michali, ovšem že ne každému, než jen věřícímu, kdo přípravou posvátnou, postem k. př. toho hodným se stal. Nynější rozdělení roku na doby 4 suchých dní na quatuor tempora či quatember, co Němci fronfasten půst páně jmenují, může tedy býti i prastarého významu. Pročež říkají též, že kdož se na nový rok postavíš na křižovátka, uvidíš nebe otevřené a v něm vše, co se bude díti v novém roce.

V středním věku jmenovávali se podle spůsobu římského první dnové nového roku dies aegyptiaci, poněvadž prý myslili, že z Aegypta obyčej pohanských radovánek se rozšířil po Evropě. Pročež zapovídala církev i takto: „non observetis dies, qui dicuntur aegyptiaci sive Calendas Januarias in quibus cantilenae quaedam, commessationes et ad invicem dona dantur quasi in principio anni boni fati augurio“ (Can. 16. L. 26. quaest.).