ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Druhá neděle v postu jmenuje se u Poláků sucha, bezpochyby za tou příčinou, jako u nás suché dni, quatember, jichžto důležitosť jsme už výše byli vyložili.

Třetí neděli jmenují Poláci głuchou, my ale kýchavnou. Ve všech kalendářích českých od r. 1593 počínaje, ježto jsem byl prošel, stojí jednostejně „oculi: kýchavná.“

Kýchání je prastarým spůsobem prorokování u všech téměř národů, a slouží i podnes ještě k tomu, potvrzovati pravdu výroku právě za kýchnutí pronešeného. Tak se praví též podnes v Čechách, že kolikrát kdo na tu neděli kýchne, tolik roků živ ještě bude. Kýchati na jaře je tedy na mnoze podobno tomu, jako slyšeti prvníkráte kukati kukačku, neb i ta věstuje nám kukáním svým opětovaným počet roků žití našeho.

Kořenářky naše hledají pilně mezi blahodejnými rostlinami i čermerku (helleborus) pro kýchání.