Bájeslovný kalendář slovanský
Autor: Ignác Jan Hanuš
Digitalizátori: Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Anna Studeničová, Tibor Várnagy, Viera Marková, Henrieta Lorincová
Na svatých těchto nelpí ničehož mythického, jsouť jen přírodnického vztahu, poněvadž lid je „ledovými muži“ jmenuje. Oni ovšem nejsou tou zimou, kterou se obyčejně svátkové jich vyznamenávají, vinni, jako jiní svátkové pověrami, jež lid náš báječně s nimi spojuje, neb zimu tu vysvětlují si hvězdáři kroužením nesmírného množství přemalých těles nebeských kolujících okolo slunce, která se nám někdy, jako v noci sv. Laurencia, co padající hvězdy (sternschnuppen) jeví. Snad naráží na tuto zimu juž kalendář (cisiojan) od r. 1614 slovy: „Do lesa Pankráci s bubnem šel, milostné jaro stratil, Urban (25/5) léto navrátil.“
U Rusů připadají na tyto dni svatí, dle jichž národního jména: zapřahalník a p. soudiť by bylo, že příznivá k prácem polným povětrnosť příčinu podala k takovému pojmenování. O pozdější době, o dni t. Isidora, (14/5, 26/5) říkává ale lid ruský též: „kak projdut Sidory, tak projdut i severy“ a „na Mokija“ (11/5) „Mokija den mokryj, vse lěto budet mokrym.“
O autorovi
Ignác Jan Hanuš
český filozof, odborník na slovanskú mytológiu a knihovník
