Bájeslovný kalendář slovanský
Autor: Ignác Jan Hanuš
Digitalizátori: Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Anna Studeničová, Tibor Várnagy, Viera Marková, Henrieta Lorincová
Obřady na velký pátek konané mají málo původnosti do sebe, jsouce buď obřady pašijových dní a zvlášť čtvrtka, buď vypůjčeny jsouce od velikonoc. Jako o velikonočnou neděli slunce prý třikrát při východu si povyskočí, tak se o velký pátek prý točí kolem sebe jako mlynářský kámen svrchný či běhoun. Jednotlivější pak obřady velkého pátku bijí na trojí dobu:
1. Na vodu. Mýti se proudovou vodou, a to proti proudu nabranou, chrání před nemocemi, zvláště pak před východem slunce při modlitbě v řece třikrát se potápěti, prospívá a chrání prý před vyraženinami. Dívky mýjí se též před východem slunce u potoka, aby zdrávy a krásny pobyly po celý rok. Krávy a koně myjou ale na venkově vodou ze tří pramenitých studnic čerpanou, aby byli uchráněni před nemocemi.
2. Na zem. Od Kristova utrpení přestaly prý kameny a kovy v zemi růsti, dí lid Český; někdy ale praví, že od Kristova narození. Hlavně pak hledají lidé drahé kovy či poklady o velký pátek, když se pašije čtou, neb v ten čas hoří zlato žlutým, stříbro ale bílým plamenem.
3. Na jarnou přírodu. Ratolestmi a proutky zelenými vymetávají lidé světnice, tím pry hyne všecka neřesť. — Osykové hůlky před slunce východem v lese nařezané a do pole neb louky nastrkané vyhání krtky na pole neb louky sousedovy. — Proutkem trnovým o velký pátek na tři řezy novým to nožem a rukou šátkem bílým ovinutou uříznutým dotkneli se očarovaný dne božího těla, přinucuje čarodějníka vyjeviti se. — Čekanka ale bosíma nohama vykopaná, posvátnými slovy zakletá a bílým šátkem pozdvižená má moc, toho, jenž se jí dotkne, milostně přivábiti. — S posedlinem (bryonia, stickwurz) vytříti žlab prospívá koním, tlouštnou prý po tom vůčihledě.
Nejznamenitější z těchto pověr je ale tato: v noci velkého pátku na bílou sobotu běhají lidé o půlnoci v košilích po zahradách, křičíce: važte se stromy, vázat-li se nebudete, posekáme vás. Při tom obváže každý strom povříslem, aby hojně kvetl a hojného ovoce nesl. Netřeba zajisté srovnávati pověrečný tento obřad k obřadu Srbů o štědrý večer, pohrožovati stromům.
O autorovi
Ignác Jan Hanuš
český filozof, odborník na slovanskú mytológiu a knihovník