Bájeslovný kalendář slovanský
Autor: Ignác Jan Hanuš
Digitalizátori: Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Anna Studeničová, Tibor Várnagy, Viera Marková, Henrieta Lorincová
Tou nedělí blížil se konec velikonočných svátků a církevně uzavírá se skutečně anti-pascha tou nedělí, bílou zvanou. Bílých nedělí bylo v roce, jak dokazuje Hrabanus Maurus, sedm a to „propter eos, qui in sancta nocte baptizati albis per totam noctem utebantur vestibus.“
Starým Čechům byly od devitníka (5. února) až do próvoda, jak dí Štítný, svatby zakázány, u starých Poláků počaly tímto dnem, co s dotčeným zákazem souhlasí, schůzky děvčat hlavně ku cti a chvále Lady, jak toho písně jarné, v nichžto se jméno Lady, bohyně to lásky, až podnes hojně opakuje, dokazují. I slovo próvod či jak nyní říkáme, provodná neděle, naráží na nějakou veřejnou slavnosť podobnou snad původným hrám německým: osterspiele zvaným. Slováci jmenují neděli tu prjevody. Litvíni pravadaj, Poláci „převodnia niedzala“ a to prý proto, „iž v piervšim chřeściiaństvie katechistovie přivodzili a oddavali pasteřom ludzie te, które z pogaństva albo z židovsta odviódłši naučili viary chreściiańskiéy“ (Giłovskiego postylla).
Na Slovensku scházejí se ženy do společnosti o tu neděli, jako o nějaký jarný svátek, každá přináší jídla z domu, jimiž se vzájemně častují. Tuto slavnosť strojiti jmenují „robiti prjevody“ či „jíti na prjevody“.
U Srbů jmenují tu neděli: „vodena nedjelja“ od vodati-se, pochoditi, pondělek pak na to slove vodeni p. I jiné jméno mají ještě Srbové a to svijetla nedjela, co snad na výraz dominica in albis vzpomíná, ač i v Čechách říkávají, že polovicí dubna se světlosť májová juž začíná, nebo že začíná světlosť na druhý měsíc. Smysl tedy, převoditi na jiný čas, mohlo by i polské jméno „převodnia niedzala“ míti.
Srbové jmenují však neděli provodnou ještě ružičalo či vlastně družičalo, z důležité příčiny, která se nám ihned při pondělí jejím zjeví.
O autorovi
Ignác Jan Hanuš
český filozof, odborník na slovanskú mytológiu a knihovník
