ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Svatvečer letnic je i významem i obřady podoben svatvečeru Filippo-Jakubskému. Na to bije juž nesmírné práskání a vyhánění čarodejnic, co skoro celou hodinu trvá. V Čechách a na Moravě práskají též pastuchové co nejmocněji bičemi, když v sobotu před svatodušnými svátky domu pohánějí stáda. Děti tlukou buď na ploty holemi, buď odrážejí hřmotně prkna o prkna, jako se to děje jinde o vánocích. Němci na Šumavě jmenují hřmot při vyhánění čarodejnic z domů, chlívů a stodol hexentusch. Slované chodívají po vyhnaných o ten svatvečer čarodejnic do hájů, aby tam narubali tajně májek, jichž potom, jako o svatvečer májový, tajně v noci po vesnici rozstavují. Okolo Písku rubají v noci tajně a vystavují velkou májku, na kterou přivazují podobu mužskou ze slámy, jíž „král“ říkají. Jako Polabané svých kohoutích a korunových stromů co nejbedlivěji hlídali, aby jim jich nižádný neporazil, taktéž hlídají i okolo Písku májovku tu i v nocích, aby jim ji odporná strana mládenců neskácela.

Podle domnění Bělorusů běhají o svatvečěr letnic juž Rusalky po osení tleskajíce v dlaně a vykřikujíce buch! buch! solomiany duch (sláměný duch). Poněvadž Rusalky, jak i hned shledáme, duchové jsou letných rozjařených vod, podobá se, jako by ony samy vysýchajícího či slaměného ducha vyháněly, jako jinde vyhánějí i zimu i čarodejnice. Němci bájili, že tanec jich elb či nix prospěšným bývá i loukám i polím.