ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Den tento jmenují Litvíni pus-žěmys, půl-zimy; Lužičané světí ním ptačí kvas, vogel- oder sperlinghochzeit, udělujíce ptákům hojných pokrmů. Hochzeit je u Němců původně co hohe zeit, každý hod. I na Lužici dávají staří a mladí ptákům pokrmů. Jedny děti běhají před východem slunce, druhé po západu do zahrad zavěšujíce na stromy košíčky a hrnečky prázdné, aby se jim ptáci odplatili. Rodiče pak naplňují tyto nádoby dary buď z rána, buď v noci, aby se děti domnívaly, že skutečně ptáci jim ovoce byly nadělili. Známo je, že ptáci byli starým i poslové bohů (srovnejmež naše: po ptáčku se dozvěděti) i podoby duší lidských. Hlavně pak jsou ptáci poslové bohů vzduchu; ptačí kvas je tedy původně obět za dobrodiní vzduchu jarného.

Všickni tito malí svátkové v lednu již dokazují zřejmě, že se jimi lid na jaro připravoval. Římané ctili 11. ledna carmentalia ke cti bohyni Carmenta, jež porod obstarávala, též juturnalia zvané od Juturny, bohyně to studánek (srov. ú-nor = rozpouštění ledu).