Bájeslovný kalendář slovanský
Autor: Ignác Jan Hanuš
Digitalizátori: Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Anna Studeničová, Tibor Várnagy, Viera Marková, Henrieta Lorincová
„Fidlovačka“ co slavnost jarná byla původně bezpochyby slavnosť, kterou přivítávali léto, dodávek tedy k slavnosti slamníku co slavnosti vynášení Mořeny či zimy.
Za starodávna chodívali t. ve středu po velikonocích na úsvitě při hudbě slavné mládenci a panny v průvodu Prahou a májku nesouce zpívali písně jarné. Napřed kráčel mládenec v levé ruce květiny jarné drže a v pravé hůl, sám jsa celý bíle odín a fábory okrášlen. Za májkou kráčel vážně „kněz“, též muž svatý, starosvat, svatý synek od lidu zván, po něm pak plampač s dvěma služebníky v bílých sukněch, fábory okrášlených. Shromažďovali se u prastaré lípy blíž mlýnu Nuselského či u potoka Botiče. Nastavěli tam mladých břiz, majek, na nichž však i výdumky, znaky to Moreny, visívaly. Okolo majek tančili a bylo zásluhou, při tanci co možná nejvíce dupčiti a vyskakovati, jako vždy to bývá při jarných svátcích. Kdo toho neučinil, byl mrskán pomlázkou. Z majek oněch trhali si staří a mladí letorostí a ozdobovali se jimi. Nyní je Fidlovačka jen zpotvořená slavnosť jarná a to hlavně slavnosť cechu ševcovského, jenž i směšnou svou fidlovačku, ač vždy ještě jarnými kudlinami, letorostmi a fábory okrášlenou ven vynáší.
O autorovi
Ignác Jan Hanuš
český filozof, odborník na slovanskú mytológiu a knihovník
