Dielo digitalizoval(i) Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Anna Studeničová, Tibor Várnagy, Viera Marková, Henrieta Lorincová. Zobraziť celú bibliografiu
Stiahnite si celé dielo: (rtf, html)
Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo | 11 | čitateľov |
Sv. David, nevím zdaž král, zdaž poustevník toho dne ctěný, vstoupil v křesťanské době na místo podoby božské, již pohané vídali v měsíci sedět a hrát. Kdo se do měsíce divá, říkají Češi, právě v tu dobu, kdy sv. Davidovi praskne struna, ten pozbude zraku. Velmi důležitou píseň o sv. Davidu zachovali si Moravané: „Aj! já vím lúčku zelenú, na ní olivu vysokú, na té olivě David hrál, až se hajíček rozléhal. O radostná novina, přišla k němu Maria. O Davide, Davide, tvoja matička v pekle je. Sv. David nemeškal, vezma húsličky hned se bral. Když ten před peklo přišel, svoju matičku uslyšel, hned na húslíčkách zahudal, svoju matičku ven volal, dušičky se jí chytaly, z pekla ven vyjít nedaly. Hned se s ďáblem zakládal, kdoby z nich pěknej zahudal. David lepší zahudal, svoju matičku vyhudal. Aj Davide, Davide, budešli ty slúžiť u mne? nebudeš těžce dělávať, enom v měsíčku sedávať, svaté písničky zpívávat.“ Patrno, že v porouchané té písni peklo není peklem obyčejným, než jakési oddělení světa pohanského a že čert není nikoli ďáblem sprostým, než jakýmsi bohem pohanským, David pak osvoboditelem z říše jeho. I Lužičané znají píseň: „oj Daviće! och Daviće, zmi (vem) sebi jen ož husličky a ráj (hraj) ty rónčka tši“ (tři písničky k tanci). Nížeji pokusíme se vysvětliti tuto báji aspoň poněkud. Viz Hromnice.
Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.
Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007
Autorské práva k literárnym dielam