Dielo digitalizoval(i) Viera Studeničová, Nina Dvorská, Simona Reseková, Daniel Winter, Eva Lužáková, Ivana Černecká, Lucia Muráriková, Peter Páleník, Slavomír Danko, Zuzana Danišová, Andrej Slodičák. Zobraziť celú bibliografiu
Stiahnite si celé dielo: (rtf, html)
Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo | 36 | čitateľov |
(14. I. 1827)[270]
V Budíne d. 14. ledna 1827
Vysoce učený, blahorodný pane, draze vážený p. vlastenče!
Nepochybujem, že dle oznámení mého od 21-ho ríjna 1826[271] III-tí díl Bernolakova slovníka Vašnosti skrz p. Krause náležitě dodán; nyní na vědomost dávám, že sem pred trima dni na pana Theodora Demet. Tyrku do Vídne jeden balík knih s tů prosbů poslal, aby z nich prítel pán Zakrzewsky 1 výtisk IV-ho dílu Bernolákova slováre na obyčejnem a 1 výtisk Elementorum univ. lingvae Sl. Auctore Joanne Herkel,[272] na pěknějš. papíre, kterýmžto posledním se poniženě vděčím, Vašnosti skrze knihkupců víděnských pp. Tendler et v. Manstein na p. Krause do Prahy co nejdríve odeslal; ráčte tedy knihy teto od p. Krause očekávati.
Dle návěští tiskárně budú tohoto slovníka ještě 2 díli V-ty a VI-tý nasledovati; za jeden každý pozustavající díl mají se tak jako na predešle 6 zl. W. W., tedy za obadva 12 f. platiti, ale Vy, důstojný paně, jen 11 zl. W. na oba díli dopláceti máte, které na srážku Poutníka, o jejž Vašnosti důverně sem prosil[273] a opet, trebas i docela nový nebude, prosím, láskavě zdržeti ráčte.
Žádost v literature slovanské vúbec, vzláště pak materské, nakolik čas dovolí, okusiti se, a skutečnost nedostatku výrazů v materčině vzbuzují ve mně žádost register nejprv nemecký, potom latinský ku všeslovanskému slovníku Lindovu[274] pomalu shotoviti, a nejvíc z ohledu toho maličku knihovnu mú slovanskú nejen k vlastné mé utěše, ale i k úžitku mému a prátělóv nadobudnutím slovníka Lindova obohatiti a okrásiti; poneváč ale slyším, že Vy, drahocenný paně vlastenče, slovník Lindovu podobný a dokonalejší od více roků chystati ráčite, ba tuším juž v rukopisu i do koncu šťastně privesti ráčili ste, volil bych na Vaše dílo čekati, jestli by náděje byla, že o nedluhý čas najevo vyjde.[275] Prosím tehdy pokorně o láskavu radu Vašu v této věci;[276] ja totiž proto nadevšecko slovník Lindov sobě zaopatriti a register k němu sporádati bych žádal, aby sem z němčiny a latinčiny na matěrčinu nečo preložiti a kde by materčina slova neměla, od sester půjčiti mohel.
Časopisi museumské tužebně čekáme,[277] ja sem na obadva pri tutejši poště predplatil a mám ještě dva české cestů knihkupectví zjednati.[278]
Výborný náš p. Kollár zásady pro mluvnicu společnu československu hotuje, ma již myslím 2 archy sepsane, pošle je do časopisu českého.[279]
Zustavám se vši uctivosti
Váš horlivý ctitel M. H.
[270] Koncept listu (38 × 22,5 cm); v ľavom hornom rohu je adresa (ako na liste 41).
[271] Pozri list 41.
[272] Pozri list 41.
[273] Hamuljakov list Jungmannovi z 21. 10. 1826 (list 41).
[274] S. B. Linde: Slownik języka polskiego (Varšava 1807 — 1814).
[275] J. Jungmann pracoval na česko-nemeckom slovníku; ako oznámil v odpovedi Hamuljakovi z 27. 2. 1827, v tom čase spracúval písmeno O. (Jungmannov päťzväzkový Slovník česko-německý vyšiel v Prahe 1835 — 1839.)
[276] J. Jungmann v obšírnej odpovedi Hamuljakovi z 27. 2. 1827, v ktorej vyjadril aj svoj názor na Bernolákov Slovár a Herkeľovu gramatiku, oznámil, že nemecko-všeslovanský slovník by bol veľmi potrebný: „K tomu cíli potřebí založiti jako základ Lindův Slovník na cedulky rozepsaný a jej doplňovati dobrými německo-polskými, něm.-ruskými, něm.-českými, něm.-slováckými etc. etc.“ (Slovenské pohľady XXIX, 1909, s. 571.)
[277] Pozri list 41.
[278] Pôvodne tu Hamuljak načrtol nasledujúci koncept, ktorý neskôr prečiarkol: „… a mám ještě dva české exemplare objednati, což u studěnych naších knihkupců pešťanských, který malu ufnost zdarilosti dávají, aspoň v ten kráť tepruv učiniti míním, když prvý svazek… “
[279] Vypracovanie československej gramatiky naliehavo žiadal najmä Šafárik. V liste Hamuljakovi 15. 6. 1826 píše: „Přítel Kolár by především Kratičkú národní slovenskú grammatiku pro školy sepsati, a my bychom ji vydati a uvesti měli.“ Táto gramatika by mala pôsobiť ako zjednocujúci činiteľ medzi samými Slovákmi, a preto jej potrebu znova zdôrazňuje v liste Hamuljakovi zo 16. 8. 1826 (Listy P. J. Šafárika M. Hamuliakovi, Martin 1965, s. 61, 76). Na Šafárikovo naliehanie Kollár sa pustil do zostavenia zásad „pro mluvnicu společnu česko-slovensku“, ktoré mali vyjsť v Časopise Českého musea; tam však nevyšli a dnes nepoznáme ani spomínaný Kollárov rukopis. (O jazykovej otázke v tomto období pozri bližšie štúdiu J. Butvina: M. Hamuljak a základné problémy slovenského národného obrodenia. Historický časopis XIII, 1965, č. 4.)
— kultúrny organizátor, redaktor, vydavateľ, historický a jazykovedný bádateľ Viac o autorovi.
Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.
Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007
Autorské práva k literárnym dielam