Listy Martina Hamuljaka I
Autor: Martin Hamuljak
Digitalizátori: Viera Studeničová, Nina Dvorská, Simona Reseková, Daniel Winter, Eva Lužáková, Ivana Černecká, Lucia Muráriková, Peter Páleník, Slavomír Danko, Zuzana Danišová, Andrej Slodičák
(Zač. roku 1827)[280]
Chtěje v literature slovanské, zláště reči materské preložením nečeho z nemeckého neb latinského okúsiti se, takorka cítil sem nedostatek výrazů na všecký schopy v materčině, ihned umínil sem si Linduv slovník,[281] ačpráve predrahý, zaopatriti, do něho rejster nejprve německý, pak latinský pomalu shotoviti, abych onen nedostatek materčiny prijímáním slov od sester vyplnovati mohel. Zčástky úzkost mešce, zčástky domnění, že podobný Lindovu a ještě dokonalejší slovník p. Jungmann brzo vydá,[282] nejvíc pak zaujetí mnohými práci úredními učinkovali, že sem zakupením drahé knihy čekati musel a ku predsevzetí mému jedině tak prikročil, že sem slovník Schellerův německo-latínský[283] za základ vezma všecka v temže slovníku predpoložena německa slova na papír (in folio per terniones,[284] každému slovu jeden rádek anebožto lineu nechaje) asi na 280 archóv prepísati dal, ku kterým slova polská z Lindova, nakolik pak by se v něm hádám nenalezaly, buď z jiného slovníka, buď ze života dodávati sem měl. Takový rejstrík, ačkoli žádné reči dokonále učený nejsem, dakedy shotoviti bych tuším schopen byl, slovník ale německo- neb latinsko-všeslovanský já sám shotoviti zhola v stave nejsem, prvé, že známosti potrebných nárečí, druhé, že úredními práci obklíčen jsa a ve všem pozdilý[285] žádúcího k tomu času naskrze nemám. Vděčný bych ovšem byl, kdybych na vzdělávání vlastné více času obráceti a tím vlasti prospěšným státi se mohel; prvá má starost zajistě by byla dokonály všeslovanský slovník do skutku privesti, a to dvojnásobný, jeden totiž na spusob Lindova pro každé hlavnější nárečí, druhý s predstavením cizích slov; prvního radu byl by jeden rusko-všeslovanský, jeden československo-všeslovanský, jeden srbsko-všeslovanský a t. d., druhého radu byl by jeden nemecko-všeslovanský, jeden latinsko-všeslovanský, jeden řecko-všeslovanský a t. d., avšak i pro jiná menšého obsahu nárečí by podobné slovníky potrební byli; o což by se prvé uraditi muselo.
[280] Na tomto koncepte (38 × 20,5 cm) Hamuljak neuviedol ani adresáta, ani dátum listu. Začiatok listu sa obsahove zhoduje s tretím odstavcom Hamuljakovho listu Jungmannovi zo 14. 1. 1827 (list 43), avšak z ďalšieho textu je zjavné, že list nie je adresovaný Jungmannovi. Nateraz sa nám jeho adresáta nepodarilo spoľahlivo zistiť (je možné, že ním bol P. J. Šafárik), podľa spomínaného Hamuljakovho listu Jungmannovi ho datujeme na začiatok roku 1827.
[281] Pozri list 43.
[282] Pozri list 43.
[283] Ide o dielo významného nemeckého slovnikára Immanuela Johanna Gerharda Schellera (1735 — 1803). Hamuljak si dal najskôr rozpísať nemecké slová z niektorého z dvoch Schellerových slovníkov, ktoré mal vo svojej knižnici: Ausführliches und möglichst vollständiges lateinisch-deutsches und deutsch-lateinisches Lexicon oder Wörterbuch zum Besuche der Erklärung des Alten und Übung in der lateinischen Sprache (Leipzig 1788 — 89, 4 zv.); Lateinisch-deutsch und deutsch-lateinisches Handlexicon, vornehmlich für Schulen (Leipzig 1817, 3 zv.). Tieto slovníky sú zapísané v Hamuljakovom General-Katalogu pod č. 925 a 926.
[284] in folio per terniones — v hárkoch po troch riadkoch
[285] Na ľavom okraji listu k tomuto termínu Hamuljak poznamenal: „Langsamkeit Pozdilost?“ (zdĺhavosť, pomalosť).
O autorovi
Martin Hamuljak
kultúrny organizátor, redaktor, vydavateľ, historický a jazykovedný bádateľ
