SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

List 50. Františkovi Palackému

(31. V. 1827)[319]

V Budíně 31-ho máje 1827

Vysoce učený, blahorodný pane, draze vážený vlastenče!

Ljetopisy srbské v 9 dílech, od pána Magaraševiče, novosadského professora,[320] pro vlastenské Museum v Čechách poslané; pak, do časopisu českého Společnosti téhož Museum něčím posloužiti žádaje, šťastnou náhodou dostalé básně pána Josefa Káčera, ušlechtilého a náděje plného mladého Slovana, Vašého krajana z Moravy rodilého a teď v Uhřích studujícího, v príloze odsílám[321] a do prízně Vašnosti se odporoučeje zustávám se vší uctivostí

Vašnosti pravý ctitel Martin Hamulják



[319] Originál listu (24 × 19,5 cm); uložený je v Literárnom archíve Památníku národního písemnictví v Prahe (LA PNP).

[320] Pozri list 18.

[321] Josef Káčer (1802 — 1871) — český básnik pôvodom z Černilova pri Hradci Králové, ktorý v rokoch 1824 — 1825 študoval v Šarišskom Potoku, odkiaľ prešiel do Bratislavy. Po skončení bohosloveckých štúdií účinkoval krátko v Čechách a od r. 1830 nastálo pôsobil vo Veľkom Tábore (Polnisch Wartenberg) v Sliezsku. Už v čase štúdií v Šarišskom Potoku navštívil Pešť (v novembri alebo v decembri 1824), kde sa osobne zoznámil s Jánom Kollárom; pod vplyvom jeho poézie (najmä novovydanej Slávy dcery) začal sám básniť a svoje znelky poslal v dvoch listoch J. Kollárovi z 12. 12. 1824 a 23. 1. 1825 (oba sú uložené v Hamuljakovej pozostalosti v LAMS). Tieto verše sa dostali do rúk Hamuljakovi, ktorý ich prepísal a poslal na uverejnenie Fr. Palackému. Verše J. Káčera vyšli pod názvom Znělky. Na P. Jana Kollára v Časopise společnosti vlastenského Museum v Čechách I, 1827, zv. 4, s. 67 — 68.