Zlatý fond > Diela > Listy Martina Hamuljaka I


E-mail (povinné):

Martin Hamuljak:
Listy Martina Hamuljaka I

Dielo digitalizoval(i) Viera Studeničová, Nina Dvorská, Simona Reseková, Daniel Winter, Eva Lužáková, Ivana Černecká, Lucia Muráriková, Peter Páleník, Slavomír Danko, Zuzana Danišová, Andrej Slodičák.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (rtf, html)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 29 čitateľov


 

List 75. Pavlovi Jozefovi Šafárikovi

(26. VII. 1829)[534]

d. 26. července 1829

Predrahý príteli!

Premilé psaní Vaše od 13-ho tehož mnoho radosti mi působilo, etc. Stranyva slov. novín myšlénky své, z částky i ostatních prátelů zdejších Vám ku posúzení dále predkladám:

1. Potreba novin. Vědomo mi, že množení novín, zláště politických, nemilo vládě. Slyšeti o nás vůbec: že pospolitý nepotrebuje, jiný, jakožto latině, nemčině aneb maďarčině rozumný, v těchto rečích dosti novín má. Důvodů tedy potreby, aspoň užitku slov. novín z príčiny té nasbírati žádám, aby se rekurs náležitě shotoviti mohel. Ostatně, čo znamenáte, zlaté litery hodno.

2. Obsah. Domnením naším a, jako poznávám, i Vaším měly by zprvu toliko literní noviny vydávány býti. Literní časopis ovšem po svazcích, a sice zo začetí jen po 5—6 arších čtvrtletně vycházeti, a encyklopedického obsahu býti by měl; pítám se však dále, nemělo-li by a jmenovite čo za hlavný predmet slúžiti? Na to vzťahujem najvíce Vaší svatá slova: že národek náš tepruv probuděn a mlékem kojen býti musí.

3. Nárečí, orthografie. Prítel Kollár i ja za to mám, že obojí nárečí, české i slovenské, v temto časopisu místo míti má:

a) Slovenčina nejen v životě pannuje, ale, ačpráve málo, i psána, čtěná, ba i podporována býva; nech by se tedy činlivosti i této stránky príležitost zavdala a literní její jednání prijatá byly tím více, že:

b) Slovenčina, díme, zvučnejší, slovenštejší je, nežli čeština, so staroslovanským a nekterími značnejšími náreči príbuznejší; čo ovšem, je-li tak, pozoru hodno.

c) Dala by se bratrum Čechům príležitosť s naším nárečím obšírneji se obeznati, a čo lepšého u nás nájdú, od nás prijati.

Orthogarfie však nějen v českých, ale i v púze slovenských jednáních rádně obyčejná česká by musela, a jen v ten kráť v posledních Bernolákova by snaď mohla býti, jestli by zaslatel jednání, tisku ovšem hodného, takovú násilně žádal.

Litery pak všudy latinské by zachovávané musely býti:

Takovýto způsob by snaď ku smírení obůch stránek a brzému její sjednocení vésti mohel.

Sem cílejí, myslím, i Vámi a prít. Kollárem umluvené základy grammatičné, kterích ovšem i ja zlomky nekteré mám; prveji ale, než se tyto mutatis mutandis mezi nami ustanovějí, dobre by se tuším stalo, kdyby slovenské nárečí i s jiními, zláště českým a nekterími važnejšími uplně srovnáno, a čo s kterým společného má, v čem od kterého se delí, obširněji ukázáno bylo.

4. Spisovatelstvo, redakcí. Já časopis tento tak pozorujem jako školu a cvičení se v národní literature našínců a sklad literních plodín jejích z jedné stránky, z druhé pak jako prostredek vzdělávání národu, zláště, jestli, čo bych žádal, ústav tento k ústavu společné slovanské bibliotheky, o čemž nižeji, přivtělí se; tu tedy každý krajan pracovati móže, i aby pracoval, zprvu jen nekterý známší listovně, potom každý verejně v samém časopisu aneb i jinak povolán bude, a žeby jistěji ze všech strán pracováno bylo, i odměna, ku príkladu od každého tištěného archu: a) preložení 6, 8, 10 f., b) původní práce 10. 12, 15 f. v. v. slýbiti se móže.

Opravdu najlepšé místo pro vydávání novín Pešť nebo Budín. Tu nejen politické a mercantilné, ale i literní centrum; tu, čeho nikde jinde, i staroslovánské a jakékoli potrebné býti možné litery; odtuďto kamkoli, sem odkuďkoli najlehčejí kommunikácí nejen poštů, ale i jiními príležitostěmi. Však ale kdo z nás redakcí na seba vezme? O tom budúcně.

Druhá naše žádost jest: Založení společné bibliotheky slovanské. Máme už ma počátek zakúpené Appendiniho Notizie a Aeneam Sylvium, i nalezá se u každého z nás neposlední sbírka kníh, které do této bibliotheky oddati míníme. Určení ustavu tehoto zaleželo by v propůjčení prostredků našíncům k dobývání všelijakých, zláště historických a lingvistických známostí potahmo na vlasť naší a národ slovánský, nejináče ku prekladání klassičných díl staré recké a rímské, i novejší cizé literatury: sem by tedy predevším náležely žrídla historii, mluvnice a slovníky s prednejšími dílami slovanských nárečí, pak výbornější díla klassičné staré a cuzé novejší literatury. Sídlo této bibliotheky bylo by v centrum literním vlasti, v Budíne nebo v Pešti, a půjčívaly by se knihy, vyjmúce nekteré, penes debitam securitatis provisionem i na strany pro usibus scriptorum. Takovýto ústav potrebuje ovšem nemalé syly; však ale to nás odstrašiť nemóže; my zdejší prátele zložíme nečo na šťastný počátek, pak budeme milovníky národní literatury o pomůcky prositi, čož by jedem byl prameň pokladnice; druhý povstal by časem z důchodku vydávání novín a jiních kníh, anebožto z rukopisóv buď darem obsáhnutých, buď mírnů cenů zakúpených, které by ustav pomocí predplacení tisknúti dával a odprodával.

Cíl tedy celého ustavu by byl: na literaturu a vzdělanost národní všemožně učinkovati; tu ve školách vyučený dalšého v národní literature poučení a cvičení i dospelá učená hlava k vážnejším vlastenským prácem potrebných prostredků naleznúti; tu i vynaložené usilovnosli mzdu očekávati by mohel. Záverek brzo. Račte o veci této rozmýšlati, a nás radů svů podporovati a písati

Vašemu horlivému ctiteli a príteli M. H.



[534] Koncept listu (38 × 23,5 cm), na ktorom si Hamuljak zapísal adresáta a dátum: „Príteli Šaffaríkovi d. 26-ho července 1829.“ Ide o druhý koncept pôvodne rozsiahlejšieho listu, ktorý Hamuljak po uvážení a porade so spolupracovníkmi rozdelil na dva listy (pozri úvodnú poznámku k listu 74). Na základe tohto upraveného konceptu uverejnila list M. Vyvíjalová v Historických štúdiách IV, Bratislava 1958, s. 79 — 80. (Komentáre pozri pri liste 74.)




Martin Hamuljak

— kultúrny organizátor, redaktor, vydavateľ, historický a jazykovedný bádateľ Viac o autorovi.



Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.



Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2018 Petit Press, a.s.