ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

^[280] (23. II. 1828)

Veľkomožní pane, pane mňe najlaskavejší!

Teprv minulého mesáca dostal sem ostatné 3 ďíli a Repertorium teho znameňitého Bernolákového Slovára slovenského.^[281] Hned sem teda preloženú Virgiliovu Eneidu pochiťil a pomocú techto z najvatšú pilnosťú ju ponapraviť sa usiloval jak v dobropísemnosťi, tak aj ve viznamenávaňú^[282] slov; a uš sem i ke koncu prišel. Preložení toto, z velmi mnohú prácú patnást rází popravované, o mnoho vácej sa mi lúbí než preložení tích Rozľičních básňí, o kterích predca Češi v Kroku tento nasľedující súd viňésľi v 6. zvazku;^[283] titul jeho je: Krok, verejní spis všenauční pro vzďelance národu česko-slovanského. Vidávan prispíváňím mnoha učeních vlastencú od Jana Svatopluka Presla, doktora v lekarství, cis. kral. verejného professora prírodopisu a reďitele c. k. prírodovni na visokích školách pražskích. Ďíl druhí. Častka druhá. V Praze 1827 ve velkém 8. Tu od 314 do 320 strani takto stojí: „Posudek. Rozľičné básňe hrďinské, elegiacke a liricke z Virgilia, Teokrita, Tirtea, Ovidia a Horacia: preložené od Jana Hollého, s predstavenu prozodiú. — Nákladem istého slovanskéj literaturi milovňíka. — V Trnave vitlačene u Jana Krst. Jelinka, roku 1824 v 8. L — 85.^[284] Čeho tuto podano Slovanum Panonie, toho i mi Čechové dověru^[285] sa dosahujeme rukú, majíce za to, že i nám prináleží! — bit se i nemile lišil povrch toho ďíla od zviklého nám Čechum pravopísemnosťi spúsobu. — Pán spisovatel otvírá ze vší uprímnosťí ďilňu svú, kdež zásoba, nástroje i zhotovené ďílo zraku zrejme se naskitují, podávaje prozodii, metriku i básňe pospolu. Neprojeviv se, že bi o tom, co sa u nás dálo nebo ďeje, jakú známost mel,^[286] staví prostoducho prozodii, v Čechách na rozkislém sporu pobivú,^[287] jako jeden ze sedemdesáťi blahonadešeních vikladatelúv^[288] vňítrním toliko veden vnukňuťím na záklaďe časoměrném! — Dúkaz to pravdi, kdiž pod rozličním zemi pásem nalezává nesmluvené cťiteli! Nesťíská si na ťežkost časoměrních veršuv, jakož mnozí čiňí, jenž pred obědem a po obědě čtvero písňí z dobrozvukím rímem^[289] skládávají. Tak dobré veci opet o své ujme povstal zástupce a hajitel a usedne, boh dá, na trofejích zdarené práci své dríve, nežli kterí prízvukochvalce^[290] zježí naň svú zúrivosť.“ — Dál prednášá obsah prozodie, metriki a veršov tam preloženích &. — „Pravidla uvedená v této prozodii neľiší se načitě od pravidel u nás Čechuv známé míri časové“ & &. — „Plinuťe i skladňe verše časomírú túž, jakáž v latiňe se naleza, váže na príklad“ & &. — „Co do slohu znameňiťejší svojstva sú táto“ & &. Tu ti svojstva na celích štiroch stranách prednášá a spolu cituje počet stránki, na kteréj sa nachádzajú.^[291] Konečňe takto zavírá: „S toho viďeťi, že čteňí této kňihi se odmeňuje mnohotvárním ziskem a kdibi pán spisovatel podle českého ponapravil svého psáňí spúsob,^[292] nebilo bi jiného k žadosťi, než abi s podobnú slohu obratnosťi brzo opet rozhojňoval pěkní tento sad a tudi bratri své u Vltavi a Labe vipobidl, bi spatrivše možnosť uskutečňenú svím pričiňeňím na stretu jemu višli.“^[293]

Včil teda uš rukama nohama sa k pánu veľkomožnému jakožto k jeďinému Slovákov mecenášovi sa utíkám a vrúcňe prosím, abi sa jéj za patróna ujat a s priroďenéj sebe ščedroti^[294] náklad na ňu vést milosťive ráčili. Višla bi veľmi na husto tlačená na 17 hárkov a lahko ešče ale napól;^[295] a tak čítajíce od jedného hárka 31 zl., stala bi celá 542 zl. v šajnách. Já z mojéj stránki za tak veľké dobroďení, ked ináč ne, aspoň ze svatími omšami sa odslúžit usilovat budem, a preto s teho ohledu uš sem za pána velkomožného a za zesnulích v Kristu predkov z rodu 482 omše odbavil a tak do teho počtu 542 zl. zostávalo bi ešče šestdesát omší a dá-li mňe pán boh zdravá a veku, nelen tíchto 60, ale čo najvác budem moct, za pána velkomožného napozatím slúžívat budem.^[296] Krem toho každodenne memento až do mojéj smrťi.

A tak uš, ked ešče ráz prosbu za tú Eneidu skládám, do predešléj láski hlboko poručení zostávám

Jejích Velkomožnéj Milosťi najpoňížeňejší služebňík Jan Holly vr., f. m.

V Maduňicách ďňa 23. unora 1828