ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

^[1376] (20. VII. 1846)

Na Dobréj Voďe 20. červenca 1846

Najdražší práťelu!

Jejích premilí list velmi ňeskoro sem dostal s Trnavi.^[1377] Odpoveď naň z nedostatku príležitosti, že žatva bola, ňemohel sem tam po kom poslat. Včil aľe na krátko odpovedám. Ze stránki nót na pesňe ňech urobá podla svojéj vóli, jako najlepšej súďá. Ňebudú teda nóti stát v kňižce nad prvú štrófú, jako v českích a slovenskích dosavád oďe mna viďeních spevňíkoch stojí. Tak sem aňi ňemislel; zastalo bi to vác místa a pri uporádánú tohoto mnoho chib bi sa učiňit mohlo včil. Ňebuďe aňi peseň od počátku do konca po všeckích štrófách z nótami viložená, čo bi zbitečné a márné bolo a proťi všeckéj običaji. Nebude ale aňi tak, jako sem já míňil, podla Fričajového moravskeho spevňíka pod titulem pesne viložit, počet noti v partesoch na konci kňihi na osobitních tabulkách prilepeních. On k. p. má:

Peseň večerná

Melodia N-ro 4, 6, 7 a t. d., nebo i vác nót na jednu peseň má, v partesoch na konci knihi spoluzvazaních hledat sa majících.^[1378]

Nech sa teda staňe tak, jako Oňi sami chcú. Nóti nech sa vidaju na spósob, kterí pri nótách običajní je, pesňe in 8-o formato a síce i tu i tam tím porádkem a pod tím číslom, jako v obsahu uporádané sú, a nech sa číslo pesňí s číslom nót zrovnáva. Preto v texte kňižki pod nápisem pesňički zetrú sa všecki citované čísla, podla kterích nóta v partesoch sa hledat mala. Zetrú sa citované ukracovane ména, k. p. R. slav., Fuchs, Kn.^[1379] a tak dal, s kterích noti na pesňe brané boli a len pre vipisovatela poznačené, kde, v kterem spevníku jích hledat má. Tak k. p. Peseň ranná (Rajskí slávíček, str. 360). (Rajskí slávíček, str. 360) zetre sa a zetreť sa mosí, zostane teda len: Peseň ranná, a to aj v partesoch, až i tam tak stojí, sa popreťírá všaďe.

Čo sa tíká poznamenáňá Jejích na nóti od p. Eliaša zhotovené:

a) Keď laťinskími literami písane su, móžu sa i laťinskími vidať (já pre toto i pre iné nasledujícé žádneho odpovedáňa ňebudem mať).

b) j mesto g nech též stojí.

c) Buď w buď v pre jednakost sa zadrží, asnad bi bolo najlepšej v, jako to u iních národov sloven. običajú.

d) Substantiva buď velku buď malú literu jednostajne nech sa položá.

e) Dlhé a krátké samohláski všade sa tak zadrža, jako v texťe stojá.

f) Na ďélo not (ale ňe na text)^[1380] nech bár ten titul stojí, kterí p. Eliáš napísal, však mesto s prúvodem položí sa lepše slovenske slovo: s próvodem. Anebo tento: Náspevi aneb noti — —, abi sa snad na to nemrzel, nech je podla jeho voľi.

g) Predmluvu já žádnú ňespravím. Ňech teda sami, jestli sa Jím lúbí, napred sprava, jednu jakožto vidavateli a potom druhú p. Eliáš. Ale bi to mohlo bit asnad aj bez predmluvi, kebi sa za titulem kňížki hňeď na druhej strane položilo: Napomenuťí. Náspev anebo nóta ke každéj pesňi patrícá pod tím istím číslom sa nachádzá, pod kterím peseň stojí a t. d.

1) Porádek pesňe ňech stojí tak, jako je v obsahu vipísaní… Peseň po práci Keď deň ňech položa za p. pri práci.^[1381]

2) Pesňe v saméj kňížce švabašinú sa vitlačá; a kolko možne, vatšími literami.^[1382]

3) Keď ináč neňí, ňech sa j mesto g v knižce potrebuje.

4) Pri každém substantive v kňižce velká písmena stáť bude, ináč v popravovaňu i mnoho práce i príležitosti k mnohím chibám bi sa zavdalo.

S bohem.

N. p. J. H.

[Dodatok]

P. Štúr, novinar, s pomocníkem Hosťinskím a Hurbanem, keď tu boli, mali mňa k tomu, abich naším katolíkom písal, abi svoj úmisel nad tím vinesli, jako bi sa stránka naša ze stránkú jejích ve slovenčine spojit mohla? Rekli dál: abi sa nejaké místo ustanovilo, na ktere bi sa i naší i jejích spisovateli zešli a o tomto spojenu radu držali, jako bi sa to najlepšej vikonalo.^[1383] Já sem na to sťiskel plecama: že sem už slepí a naších spisovatelov,^[1384] su-li kde kterí, vac ňeznam. Hovorili: že teda Ščastnemu o tej veci písat budu.^[1385] Kebi boli zostali pri našej slovenčine, mohlo bit bez všeckeho. Medzitím sem jím nadrazil, abi každá stránka napoli popustila. P. V. A. Diakon^[1386] skazuje poňíženú službu. Já ale sem už tak darební, že toto, čo sem jím včil málo písal, cele bože dva dňi sem písal.