ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

2.0

2419 digitalizovaných literárnych diel

Zlatý fond > Diela > Listy priateľom a známym

Zlatý fond SME vzniká v spolupráci s Ústavom slovenskej literatúry SAV

RSS výstup diel Zlatého fondu (Viac informácii)

Martin Kukučín:
Listy priateľom a známym

Dielo digitalizoval(i) Michal Garaj, Gabriela Matejová, Pavol Tóth, Ina Chalupková, Michal Belička, Alžbeta Malovcová, Alena Kopányiová, Silvia Harcsová, Katarína Janechová, Dorota Feketeová, Jana Leščáková, Zuzana Babjaková, Miroslava Školníková, Daniela Kubíková, Ivana Guzyová, Zdenko Podobný, Martina Chabadová, Ivana Gondorová, Andrea Kvasnicová, Dominika Gráfová, Ivana Hodošiová. Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (html, rtf)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo

109

čitateľov

45. Samuelovi Zátureckému

^[524]Velebnému pánu Samuelovi Zátureckému v Dačolôme

Jestiť to zajiste svatosvatá pravda,
Že Lôm jsem navštívil, když se k tomu zavda-
La příležitost i jen slušná jako mak,
Neb když jsem ta přišel, dobře jsem se měl pak.
Nejvíc však bývalo ve mne náklonnosti
Vstoupiti do řadu Dačolômskych hostí,
Když se tam držela hostina tak skvelá,
Taká býva všehda na den Samuela.

Nicméně ukrutná chce tomu tak sudba,
Aby toho roku ušla mi tá hudba,
Kterou v Dačolômské konají teď fare
Vidličky a nože, fľaše i poháre.
Jsem zajiste od Vás velice vzdálený,
Do samé Turčanské až odpriestranený.
Osobne se na Lôm dostavit nemohu
Aníž dáti svému jazyku ostrohu,
Abych mluvil slavně jako se mi patrí
A nepletl jenom hloupě a dvě na tri.
Za stolem seděti, jenž jest jak klobása
Dlouhý a pod misa — mi už prehýna sa.
Nemohu seděti, což velice líto
Duši moji padne.
Neníť mi pak skryto,
Co se dálo těchto dnů ve Vaší fare,
Nejedna že kačka prišla tam na máre.
Také husi padli — snaď také slepice,
Kapúny a jiných zverů ještě více.
Vůbec všeho dosti, co jen duše ráči,
Na požehnaném se škvarilo pekáči.
A nejen z bohaté živočíšstva říše
Velká korysť stratí se početných v bríše
Hostů dačolômskych, ale k Tomu i tá
Jidla se dostaví, jež rostlinstvo skytá.
Tak například vidím (ovšem jenom v duši)
Tu ohromnou štrúdli, která, jak se sluší,
do jedné nemohla se spratati mísy,
Nýbrž na dve misy se rozdelit misí.
To všecko se míchá nyní v mojí hlave,
Když rozmýšlím o té dačolômské sláve,
a zvláště, když padnou mi v pamět koláče,
Tu i srdce nad tým, že tam nejsem, pláče.
Anóbrž těch dobrých věcí je tam více.
Spomenu jen to, co vynáší z pivnice.

(Neb na Dačolôme není vůbec locha)^[525]
Vynaší pečlivá ruka Stanka Zocha.^[526]
Jestiť to, abych to řekl otevřeně,
Víno nejrůznější — bílé i červené,
které slúži mysli ku obveselení,
(Zvláště když z fabriky doposlané není.)
které otužuje stále naše zdraví,
Tak i múdry Syrach^[527] o tom věrně praví.
Když pak tato píseň ku konci se chýli,
Vyšedší mou vlastní péčí také pílí,
Zač budiž Muze mé nekonečná díka
(Jen co na ní řeknou ústa zákonníka!)^[528]
Neb totiž na obe často kulhá nohy
I rým často sprieči se majúc parohy.
Ale ať zákonník řekne, co chce na ní,
Já mám dnešního dne jediné jen přání;
které mohou zhrnout ve výpověď krátku:
Ať jest i dále tak, jak bylo z počátku.
Především nám žite aspon tolik roků
kolik Dobronivský Slavík^[529] vbil klinčoků
Do stěn i do plotů, také do včelína
A k tomu se druží ještě žádost jiná:
Radosť ať tolikrát najde u Vás stánek,
kolik má Almašský náš Slávik^[530] topánek
Ať Vám stále teče z pohára osuda
Ať nikdy nevyschne jak (jemu) víno ze suda
(Jeho víno totiž to neštěstí malo
že se, myslím, všecko již „porozlievalo“)
Spokojnost ať roste, nesplakne ni trochu
Jak pri Dobronivském stalo se habkochu.^[531]
Ať je vždy sladká, Vám vždy po vôli
Ať se neprimíchá k ní žalosti soli
(jak se jednou stalo pri onom habkochu
že se primíchalo doň soli ne trochu)
To jsou hlavní přání a vedle nich jiná
Poslané od Vašho sluhu

Kukučina.

^[524]Samuelovi Zátureckému 30. 8. — 1. 9. 1893.

Menšíkov odpis Kukučínovho žartovného blahoželania, uložený v LAMS v Martine.

Menšíkova poznámka: Dopis na jedné stránce, nedatovaný (červ. tužkou 30. aug. — 1. sept. 1893, psaný pí Sláv. do Dobronivé. K němu přiložena na 2 proužcích mřížkov. papíru báseň.) Z dopisu vidno, že Kuk. přišel právě do Martina (večer je divadlo) Veršů neposlal přímo p. Zátureckému, že slyšel, že ho vraj porazilo. Neverí tomu, ale přece, kdyby tomu tak bylo, nechť je zničí. (Verše sú českosloven.!)

^[525]V Honte názov pivnice.

^[526]Stanislav Zoch (1852 — 1911), rodák z Jasenovej, bol učiteľom v Cerove (1879 — 1908), neskôr pokladníkom v Banke v Bystrici.

^[527]Presne Jesus Sirach, názov jednej z kníh Apokryfov. V cirkvi nemajú apokryfy autoritatívny význam, ale sú prameňmi pre poznanie minulosti mnohých literárnych diel.

^[528]T. j. Ján Slávik.

^[529]Jur Slávik.

^[530]Ján Slávik.

^[531]Ovosná kaša (z nem.)

« predcházajúca kapitola | nasledujúca kapitola »